Název

0803 Příprava polymerních membrán a nevydařený výlet k moři

Popis

Včera a dnes jsme byli hlavně v laborce, kde jsme celé dny museli dělat práci udělatelnou za maximálně pár hodin. Ve zbylém čase jsme plánovali náš další výlet a taky vyřizovali práci do ČR.
Včera jsme připravovali membrány. Pomocí nanášecího válečku a odléváním. Práce velmi jednoduchá. V laboratoři nemají vůbec dobré vybavení. V tom podnebí, co tu panuje, většina zařízení rychle koroduje. Už tedy krásně chápu, proč je čínská elektronika nekvalitní. Nemá cenu tady pořizovat kvalitní věci, protože by taky rychle zkorodovaly.
Včera jsme chtěli vidět moře. Na mapách jsme zjistili, že skoro po celém východním pobřeží se táhne silnice, která stojí na vyvýšené betonové nástavbě. Ta funguje i jako protipovodňová zeď v případě velkých vln nebo tsunami. Přesto je tu několik řek, které poblíž města ústí do moře, tak jsme chtěli navštívit tato místa.
Allen nám v laborce připravil itinerář v čínštině. Když jsem ale viděl, že vše googlí daleko déle než mi a že vůbec neví, rozhodli jsme se vše si ověřit. Vyrazili jsme směr hlavní nádraží. Šli jsme k informacím. Předemnou ve frontě byl páreček asiatů. Když přišli na řadu, překvapilo mě, že nespustili čínštinou, ale angličtinou rodilého mluvčího. To jsme si uvědomili, že to tu máme jednodušší než oni, že aspoň vypadáme, že nejmse odsud.
U přepážky se dalo dobře domluvit. Dostali jsme jízdní řád se zakroužkovanými stanicemi, které nás měly zajímat. K moři bychom se dostali asi za hodinku, ale protože bychom tam měli jen asi 40 min a pak bychom už museli na poslední vlak zpátky, odložili jsme tenhle výlet na jindy. Abychom se zavodnili v tom horku, loupli jsme pívo a vydali se na výlet po městě. Určili jsme si, že chceme poznat sever města a začali jsme popojíždět autobusy směrem na sever. Trasu jsme pro jistotu nahrávali díky GPS v mobilu. V buse jsme bavili místního dědu, když jsme se snažili naučit ze slovníku nějaké fráze v čínštině. S pomocí kamarádů z laborky je ta výslovnost mnohem jednodušší než když se jí snažíme přečíst z mezinárodní transkripce čínských znaků.
Dorazili jsme k Muzeu přírodních věd, které v tomto týdnu v rámci programu letní školy navštívíme. Od něj jsme pokračovali parkem o šířce jednoho bloku budov a délce několika kilometrů až ke Galerii moderního umění. Trochu jsme si zahráli na ukulele a bavili tím místní, kterým se to očividně líbilo. Spousta lidí nás poslouchalo celou dobu, co jsme hráli.
Dál jsme dorazili na kolej a poklábosili s přátelskými Vietnamci a s Amíky. Potkali jsme tu taky holku z Rakouska, tak jsem jí překvapil svojí němčinou, z čehož měla radost.
O víkendu bylo v plánu vyrazit do Alishanu, kde je hezká příroda, ale bohužel jsme zjistili, že se sem blíží tajfun, který nám překazil plány. Nemusíme se prý vůbec ničeho bát, místní jsou úplně v klidu. Je to tu zkrátka normální. Většinou prý jen hodně prší, ale nebývá to nijak hrozné v této oblasti, protože tajfuny chodí vždy z oceánu na východě a když jde přes téměř čtyřtisícové hory, značně oslábne. Tak jsme docela klidní. Lidé z labu pro nás vymýšlí náhradní program. Asi půjdeme do nějakého muzea komiksů. Místní mladí jsou fakt ujetí na Marwellovské komixy. No to mě teda potěš koště Vše ale bude záviset na počasí. Nebojte, budeme v bezpečí a budeme informovat.
Dnes si jdem zahrát na ukulele s Allenem, který hraje na tenorové ukulele a taky s amíkem Stevem, který je šikovný na foukací harmoniku. Večer možná zase prozkoumávat město. Ulice jsou však skoro všude stejné, samé krámky s jídlem, oblečením, elektronikou nebo dílny, kde opravují skútry.
Mějte se hezky a napište nám, jak se máte vy v Čechách. Až si budete užívat 35° pařáky, které k vám mají dorazit, tak si na nás vzpomeňte. Tyhle teploty tu máme na denním pořádku přes den i přes noc. Ještě si k tomu ale domyslete, že vlhkost vzduchu je tu stoprocentní

Nastavení